Svérázná čeleď broméliovitých rostlin (botanicky čeleď Bromeliaceae ze skupiny tzv. rostlin jednoděložných), je rozšířena na obou amerických kontinentech a čítá přibližně dva tisíce dodnes popsaných druhů. Do této čeledi m.j. přináleží také pozoruhodný masožravý epifyt Catopsis berteroiana.

     Catopsis berteroniana se vyskytuje v oblastech subtropických a tropických deštných lesů Střední a Jižní Ameriky. Areál tohoto druhu nižších poloh (do 1200 m. n. m.) se rozprostírá od jihu Floridy přes Střední Ameriku a Antily až do Brazílie.

     Na přirozených stanovištích obvykle roste Catopsis berteroniana na různých dřevinách, např. pobřežních mangrovových porostů, prosluněných křovinných formací nebo v prosvětlených částech tropických deštných.

     Rostliny mají úzké, protáhlé, sivě zelené a často ve spodní části „pomoučené“ listy. Jednotlivé listy bývají i 30 cm dlouhé, na horním konci zašpičatělé a skládají kompaktní růžici. Při bázi růžice vytvářejí jednotlivá úžlabí listů „nádržky“ se zadržovanou vodou, která má nižší pH a je tedy kyselá. V nádržkách lapený hmyz je rozkládán pomocí mikroskopických bakterií a hub. Takto získané živiny pak slouží rostlinám jako příhodný a důležitý zdroj živin.

     Katopsisy vykvétají obvykle jen jednou, většinou poté, kdy se při bázi růžice, vytvoří dvě i více růžic dceřinných. Drobné, bílé nebo bělavé, nevýrazné květy, uspořádané v latě, se postupně rozvíjejí na až 130 cm dlouhých květních stvolech. Po odkvětu mateřské rostliny listy zpravidla žloutnou a opadávají.

     Rostliny lze bez obtíží pěstovat v dostatečně osvětlených, dobře větraných, temperovaných sklenících nebo vitrínách, podobně jako např. tillandsie, a to např. na epifytních kmenech popř. na kusu kůry, borky či zdřevnatělém kmínku hroznového vína.